Antické mince

Je s touto mincí spojena nějaká pověst? Ano, je.
Pythagoras jak víme boby nekupoval. A jednoho krásného dne ho napadlo, že si je ukradne. Osudným se mu stalo, že se narodil na ostrově Samos a ne ve Spartě. Skrývání a plížení (krypteia) ani krádeže neměl dostatečně zvládnuté. Bdělí venkované ho odchytili ještě před polem a podřízli srpem! Na motivy tohoto příběhu byl o několik let později natočen film Kukuřičné děti. (Toto je soukromý pozemek!) Při pohřbu byla mince vložena do úst a tak se zachovala až do dnešních časů. Odpočívá uložená v lebce, odkud smí být vyjmuta za účelem focení jenom na jediný den.

O ktorej mincí tak zaujímavo píšeš? Nechýba tu foto? Alebo mi niečo uniklo....

Týká se to diobolu se čtverečky.
Furt ještě nemám aversy těchto mincí, tak vložím příspěvek na přeskáčku. Ať je v tom správný guláš.
A ať se bot posere!
Goulash, perkelt, pörkölt , halászlé, tarhoňa.

Gryf



Jedná se o velkého tvora, proto jsem použil fotku velké mince - abdérské tetradrachmy.
Při cestování pouští, nebo při hledání zlata lidé nalezli ostatky zvířat i lidí. V těchto drsných krajinách to není nic neobvyklého. Ale vedle ležela podivná věc - obrovský dvoumetrový zobák, případně i další kosti obřích rozměrů. Logicky si to vysvětlili tak, že nějaký kolosální dravec hlídal zlato, nebo svoje mladé a zabil celou karavanu. Tato myšlenka byla roku 1993 rozvinuta až do absurdních detailů, že předlohou gryfa byl dinosaurus protoceratops.



Hypotéza tvrdí, že specifické aspekty anatomie gryfů byly založeny přímo na anatomii protoceratopse: čelisti se zobákem, 4 nohy, křídla gryfů jsou krční "límce" nebo lopatky.
Americká folkloristka Adrienne Mayorová ze Stanfordské univerzity spolu s kolegou Michaelem Heaneym tvrdí, že za vznikem tohoto tvora může stát právě náhodné objevování fosilií v poušti Gobi. Myšlenka pak byla zpopularizována a široce se rozšířila v určitých kruzích, i v numismatice, cituje ji třeba Künker. A dokonce je oslavována jako jeden z nejlepších záznamů o fosiliích ovlivňujících starověkou mytologii.
Na druhou stranu je překvapivě obtížné najít zmínku v jakékoli recenzované literatuře. Důvod je jednoduchý, zmíněná teorie má řadu slabin, které podrobně rozebírá paleontolog Mark Witton
Článek má pokračování.

Nesouhlasí čas a prostor. První řecká zmínka (vycházející ze skythských bájí) pochází ze 7. století př.n.l. Polomýtické příběhy obsahující četné imaginární zvířata a nadpřirozené jevy (připoutaný Prométheus, bohové, monstra nebo podivné lidské rasy). Ale tvor podobný gryfovi se vyskytuje už ve 4. tisíciletí (Egypt, Súsy ) a v následujícím tisíciletí už Gryf „zdomácněl“ v mnoha oblastech Blízkého východu.
Obecně se předpokládá, že měli Skytové íránský původ. Mluvili jazykem větve východoíránských jazyků a praktikovali obdobu starověkého íránského náboženství. A jako dominantní mocnost na pontské stepi vystřídali v 8. století př. n. l. Kimmerie pocházející z Íránské náhorní plošiny. Není tady spojení s mongolskými kočovníky.

Kostry protoceratopsů se nacházejí stovky kilometrů od nejbližších ložisek zlata a ještě dále od hlavních skythských nalezišť západně od Altaje. Autorka tvrdí, že valouny zlata byly transportovány větrem na tuto vzdálenost! Tady si myslím, že je zřetelně vidět "úroveň" takzvaných humanitních oborů. Já si ještě ze základní školy pamatuji hustotu zlata, platiny (19,3 a 21 , jenom osmium to překonává 22). A snad každý člověk ví, že zlato se získává rýžováním - odplavením lehčích složek.

Článek má pokračování.

Vzhled gryfa nesouhlasí s dinosaurem. Navíc podoba dinosaurů se mění s přibývajícími vědeckými poznatky. Dnešní je odlišná od dobře známých obrazů Buriana (není to velká ještěrka). Ve starověku nebyli dinosauři známí vůbec. Obří kosti z Číny, Mongolska nebo tanzanského Tendaguru byly považovány za pozůstatky obrů, draků nebo jiných příšer.
Jen pár metrů před ním tu vyčnívala ze země kostnatá ruka, velká jako obří klec. Samotné články prstů byly větší než on a kostnaté ruce by tak lehce polapily několik lidí najednou! 




Takhle jsem čuměl v Berlíně. Brachiosaurus (dnes „žirafatan“ - Giraffatitan brancai,  ) největší kompletní kostra. (ale složená z více jedinců) Od dob německých vykopávek se už našla i větší zvířátka, nejsou ale kompletní. Obrázek asi z roku 1912.




Gryf je chiméra. Vymyšlené stvoření složené z různých žijících zvířat nebo i lidí pro symbolický nebo literární záměr.




Předpokládá se, že rozdíly mezi gryfy odrážejí snahu sdělit informace o těchto tvorech nebo scénářích, ve kterých byli zobrazeni. Například přidání křídel může znamenat rychlost nebo božství; velké, vztyčené uši mohou naznačovat bdělost; Drápy znamenají zuřivost a tak dále.
Hlava a křídla ptáka, trup velké kočkovité šelmy, stejně tak i tlapy s drápy, ocas ptačí nebo felidní (kočka). Tento základ je vždy patrný, konkrétní podoba se mění. Ale nikdy neobsahuje dinosauří prvky. Ani nemůže, rozložení svalů na těle lva je přesně známo u dinosaurů ne (odhady hmotnosti značně kolísají).
Dinosauři měli zuby, gryfové nikoli – hlava je ptačí. Různé druhy dravých ptáků, nebo v případě vyobrazené mince kohout.

Na focení koz tady máme specialistu, tak jsem nafotil jiného sudokopytníka. A neupravoval odstín pokožky ve photoshopu.
Trihemiobol (ten se svastikou)

Už som otočil notebook aj hore nohami, ale žiadneho párnokopytníka v tom mincovom obraze nevidím. Vždy mi z toho vylezie uroboros.
Počítam, že je to malá mincička a s vysokým reliéfom. Také sa nefotia ľahko, takže za mňa je to pekne odfotené.

Aha, keď som na to kukol na hlavnej stránke, teda zmenšene, vyliezla mi z toho hlava barana. Ach jaj...

Párnokopytník -  tak tohle slovo jsem neznal. Aspoň se to neplete se zvířetem, které má místo kopyt sudy.
Ta zachovalost není úplně nejlepší, je tam fakt urorobos, nebo úhoř hlídající jikry.

Oblast Troas, město Kebren
5. st. př.n.l
Co vypadá lépe napsané tohle, nebo starší  př.Kr. nebo anglicky BC?
9mm 0,79g

Diobol (ten se čtverečky). 10mm 1,3g



Pásli ovce valaši, pri betlémskom salaši.
Kebren leží asi napůl cesty. Valaši ve své domovině razili trochu jiné mince (a trochu později ). Aby si při svém putování mohli něco koupit, přizpůsobili se místním zvyklostem (zvířata na mincích). A do stříbra vyrazili to, co bylo jejich srdci nejbližší.

Písně se nedají úplně podceňovat. Dlouho se opilcům pří pití (dokonce závodech v pití) zpíval příběh. Až jeden bohatý férový obchodník určil kde kopat. Tady ne, protože tady by Achilleus nemohl Hektora 3x honit kolem hradeb. A našel! Vědecká hodnota nálezu byla sice zkreslena tím, že našel to co hledal, ale i tak se jednalo o významný objev.

co by bez nás dělali, že ano

Existují ražby i v jiných barvičkách.

Ten vrchní beran je stylovej.

Je, ale zatím žádný bronz se mi nepodařili vydražit.

Tahle zlatá ovečka už je jiný příběh. Inspirujeme se akční plavbou Argonautů za zlatým rounem a vyrazíme na moře. Ve vnitrozemí  mezi pastevci  a ovcemi je nuda a  muži raději zírají na kozy. Staří Řekové rozlišovali 3 kategorie lidí. Živí, mrtví a ti co jsou na moři. O tisíciletí tak předběhli  fyziky s kvantovým principem neurčitosti a kočkou která je současně živá i mrtvá.

Ty Argonauti byli původně jako doplněk k ovečkám. Ale jak tak pročítám odbornou literaturu ještě se s nimi potkáme. Budu kvůli tomu muset přehodit naplánované pořadí příspěvků. Je to docela fuška psát "postaru" bez chatbota.

Koho to vidí mé bystré oči? Co se to vynořilo z mořské pěny?




Nejen mramorové kozy, dokonce celá socha. První řecká socha nahé ženy v životní velikosti. Sice se jakoby zakrývá rukou , ale byla přístupná ze všech stran (a kopie je tak vystavena i dnes třeba v Drážďanech). Vytvořil ji sochař Praxitelés kolem roku 350 před n. L . Modelem byla athénská hétéra a sochařova přítelkyně. Oficiálně je to socha bohyně Afrodity . Originál byl zničen asi 800 let po svém vzniku při požáru Konstantinopole. Socha se rychle stala velice slavnou, lákala četné návštěvníky a díky mnoha kopiím se dochovala až do dnešních časů.
Znalci už vědí kam jsme dopluli, pro neznalce vložím mapu.

Knidos původně fénické město na 70 km dlouhém poloostrově. Podobně jako Trója i toto město zbohatlo na nevypočitatelných severozápadních větrech. Lodě plující z Egypta, Kypru na sever zde čekaly na příznivé počasí. Afrodite Euploia - ochránkyně cest a plaveb změnila směr větru na příznivý (samozřejmě za poplatek).

Ve stříbře není tak pěkná jako v mramoru, ale zase je o 150 let starší. Pozůstatky podobného vzhledu i stáří můžeme vidět v katakombách v Klatovech.

Afrodita bohyně lásky byla vdaná a měla 2 milence, proto jí očumování zase tak nevadilo. Třeba mnohokrát malovaný Paridův soud. Artemis bohyně lovu byla panna. Pobývala a lovila v přírodě ve společnosti mladých dívek a zvířat.
Jednoho dne se do odlehlého lesa vydal lovit Akteon se smečkou psů. Stejně jako náš Oldřich se prodíral houštím a najednou valil oči. Spatřil krásnou mladou ženu, která se koupala. Ale dopadl hůř než český kníže, protože to nebyla žena Křesinova.
Potnia therón - paní zvěře zrudla studem a vzedmul se v ní hněv. Šokovaný Akteon vykulil oči ještě víc . Viděl jak mu tělo obrůstá srstí, končetiny se zužují na tenké hůlky, prsty se mění ve spárky a paspárky, pak ucítil jak mu na hlavě vyrážejí parohy. Proměnil se v jelena! Nastražil svoje nové bystré uši a uslyšel slabý štěkot. Hlas jeho psů sílil a blížil se. Jelen se dal na zoufalý útěk a vycvičení zabijáci vyrazili po čerstvé stopě. Jak pravil Děd Vševěd : Jelen je dobrý běžec, ale nevydrží…….. Zemdlený Akteon křičel: Já jsem váš pán, nechte mě! Jenomže to nebylo lidským hlasem. Psi ho nepoznali ani podle vzhledu, ani po čichu a roztrhali ho. Tak zahynul jediný člověk, který mohl porovnat krásu Afrodity a Artemis. Ostatním smrtelníkům zůstaly pouze představy. Někdy i pořádně divoké.

Mnohé starší popisy tvrdí, že Artemis má mnohočetná ňadra. Odporuje tomu ovšem jejich umístění i tvar. Navíc nevyrůstají z jejího těla, jsou na oděvu. Konkurenční výklad sází na býčí šourky nebo žlázy. Ne že by z ní vyrůstaly, ale jsou zavěšené na oděvu jejího tradičně dost plochého hrudníku jako trofeje.. Jiný výklad vidí na oděvu její hrudi zvětšený detail včelí plástve, nebo býčí žlázy uspořádané do takového schématu. To koresponduje i s úly u nohou bohyně. Paní Efesu je oděná vskutku důkladně. Na jiných podobách má bohyně přes všechen oděv ještě ruku na klíně. O Efesu se říkalo, že tam je očividné, že tajemství zůstává skryto.