Antické mince

Na svatbu Persea s Andromedou se dostavil její snoubenec Fíneus. Souboje s mořskou obludou se bál, ale zachtělo se mu takzvané konzumace manželství. A nepřišel sám, přivedl množství vojáků (snad 200). Perseus vynikal nadlidskou silou a na jeho stranu se přidalo i několik lidí, ale byl to příliš nerovný boj. Když už se záhuba zdála neodvratná, Perseus zvolal: U toho, koho jsem porazil naleznu pomoc! A vytáhl uťatou hlavu gorgony Medůsy. Byla natolik příšerná, že každý kdo na ni pohlédl se proměnil v kámen. Útočníci se v okamžiku změnili v mramorové sochy a byl tak zvěčněn jejich poslední pohyb. Někdo se napřahoval kopím, jiný třeba diskem.



Tak už víme odkud pochází ty krásné mramorové sochy v muzeích. Kde se vzaly bronzové, to jsem v literatuře nevyčetl.

Sahara nebývala vždy pouští, měla i vlhká zelená období. Žili zde dokonce i hroši. Moderní věda uvádí jako příčinu desertifikace změny v oběžné dráze Země kolem Slunce a precesi zemské osy.
Jak si vznik Sahary vysvětlovali lidé ve starověku?
Když Peseus letěl s uťatou hlavou gorgony Medůsy nad severní Afrikou, kapala na zem její jedovatá krev. Z těch kapek se v písku zrodili jedovatí hadi. Brzy se jimi krajina jen hemžila a vše živé se dalo na útěk. Hadi změnili Saharu v poušť.

Připadám si tady jako v nebi. Kolem samé mrtvé duše.
Počkám jestli se vrátí sigur a pak možná něco vložím.

No jo, už nás zůstalo minimum. :-o