Vojenské zajímavosti z historie.

Občas narazím v hist. knihách apod. na zajímavé nebo podivné věci, k tmou bude sloužit tohle vlákno.

*Zimní válka (finsky talvisota) bylo vojenské střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem, které začalo sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončilo Moskevským mírem 13. března 1940. Sovětský svaz byl za toto ilegální napadení vyloučen 14. prosince 1939 ze Společnosti národů.[P 8]




Zimní válka byla zajímavou a dnes trochu přehlíženou událostí, střet gigantického SSSR s miniaturním Finskem. Fini disponovali prakticky pouze pěchotou a dělostřelectvem. Letadel a tanků měli naprosto zanedbatelné množství. Přesto dokázali sověty spráskat a uštědřit jim brutální lekci. (Dokonce dvakrát, v tzv. Pokračovací válce spráskali Rudou armádu znovu a uchránili si tak nezávislost, proto je dnešní Finsko jaké je.) Opírali se o opevnění, špičkově vycvičenou a motivovanou pěchotu (Finský voják byl jedním z nejlepších na světě) a těžký zimní terén. Ve volném terénu sověty likvidovali v tzv. motti (kotlích), kde nechávali sověty postupovat po velkých cestách a následně je obcházeli a odřezávali od týlu. Finům hrála do karet i tradiční neschopnost Rudé armády (viditelná i dnes na Ukrajině, neiniciativní důstojnický sbor, nesmyslné akce, plýtvání živou silou atd atd).

To od Finů se Sověti naučili bojovat v zimě. Což následně zúročili proti Wehrmachtu.

Zajímavá byla tvrdá psychologická válka ze strany Finů. Zmrzlé Ivany instalovali podél cest jako ukazatele, nebo jako znamení/výhružku dalším postupujícím rusům.

Obě agresivní války proti Finsku stály Rudou armádu statisíce vojáků, ty si pak Sověti započetli do "obětí fašismu".

Na fotkách dva "ukazatele" a usmívající se Finské vojákyi se zmrzlým rusem (Což vypadá podivně, ale podtrhuje to tvrdost Finů a i tento rus k nim vtrhl s tím nejhorším úmyslem.)








*úvodní text zdroj Wikipedie

Viljam Pylkäs (1912–1999) známý především svým hrdinským činem během pokračovací války, kdy odrazil nepřátelský útok a sám zabil nejméně 83 útočníků. Je modelem pro postavu hrdiny „Rokka“ z knihy a filmů „Tuntematon Sotilas“ (Neznámý voják)

Film Neznámý voják už se propíral na sběrateli, kvalitní záležitost.

A jak dokázal zlikvidovat 83 rusů?

K legendární události, kterou je Pylkäs známý, došlo v Pertjärvi v dubnu 1942 během sovětských jarních ofenzív na řece. Pluk se nacházel uprostřed pustin jižního břehu řeky Svir, kde linii netvořilo nic jiného než samostatné základny obklopené divočinou. Jednoho dubnového rána poté, co jejich četa odrazila útok, slyšeli křik o pomoc a zvuky palby z těžkých děl ze směru od sousedního pluku Finsko-švédský JR 61. Hlavní útok byl soustředěn tam. Velitel čety Einari Kokkonen ("Koskela" v Neznámý voják) řekl Pylkäsovi, aby se šel podívat, jestli opouštějí své pozice. K nejbližší základně JR 61 to bylo asi 100 metrů. Pylkäs popadl samopal Suomi SMG a vzal s sebou pvt.Kärkkäinena. Když se blížili k OP, přišel na ně velitel strážního stanoviště a křičel, že Rusové jdou přímo na ně. Pylkäs si uvědomil, že fronta neudrží, řekl, aby mu sehnal další zásobníky SMG, a šel do nedalekého hnízda LMG na dobrém místě. Sověti útočili už asi 20 metrů daleko, když zahájil palbu. Vysypával zásobník za druhým, vojáci JR 61 se plazili ve sněhu a míjeli zezadu další zásobníky SMG, dal je Kärkkäinenovi, který Pylkäsovi doplňoval zásobníky. Střílel, dokud se hlaveň nepřehřála a pak byl vyměněn, ale jak pokračoval ve střelbě, ustupující nepřátelé se dostali mimo dosah. Pylkäs vystřílel celkem 17 zásobníků do samopalu a na jeho konto bylo později napočítáno 83 sestřelů. I když byl Pylkäs vždy vynikajícím vojákem v boji, Mannerheimův kříž nikdy nedostal, protože měl vážné problémy s vojenskou disciplínou, které si nevážil, a měl proto neustále potíže se svými nadřízenými důstojníky. Přesto mu jeho činy přinesly kříž svobody 4. třídy s meči, a jak se o tomto incidentu doslechli Němci, byl vyznamenán i Železným křížem 2. třídy. Později během války se podílel na odrážení menších útoků a poté bojoval v bitvách během velké sovětské ofenzívy.

Simo Häyhä alias Bílá smrt (Zimní válka (finsky talvisota))

Netřeba rozepisovat, toho asi  každý zná. Nejlepší sniper všech dob.

Ovšem co je nehoráznost, dožil se vysokého věku a dožil se i toho, že mu někteří Fini vyčítali, že zabil příliš mnoho rusů. (!)
Takovej nevděk dokáže část národa projevit....přitom on jim vybojoval budoucnost, protože v případě obsazení Finska Stalinem, by Finsko bylo dnes postkomunistickým chudým státem. Navíc si do konce života nesl znetvoření, po zásahu projektilem do obličeje.

zdroj životopis Bílá smrt

Připomíná to od Shakespeara dílo Coriolanus

Napoleonské války - (1803 až 1815)

Vždy jsem si říkal, proč měli vojáci pestrobarevné uniformy? Paruky s copy..? Odpověď jsem kdysi našel v knihách p. Kovaříka o Napoleonice.

Po prvním výstřelu zahalil bojiště trvalý oblak dýmu..a aby se eliminovala palba na vlastní, nosili vojáci modré (Francie), červené (Briti), bílé (naši) zelené (Rusko) a jiné pestré uniformy. ( I tak ale k friendly fire docházelo, protože různé přidružené regimenty měly často barvu uniforem jako nepřítel atd.).

Paruka s copem zase dobře chránila týl před sekem šavlí.

Nepochopitelná byla absence krytí. Vojáci nezalehávali při palbě, jen stoicky stáli. Četl jsem jisté paměti, kde kyrysník (těžká jízda) vzpomínal ,jak jeho jednotka stála v záloze a co chvíli do nich vlítla kule z nepřátelského dělostřelectva a vyrvala díru ve formaci. Jeden z mužů obrátil koně a chtěl popojet mimo dostřel, důstojník ho ihned vzal naplocho šavlí. Další kule si něšťastníka našla a utrhla mu hlavu. Z kapsy mu vylétly karty a jedna trumfová mu přistála na hrudi...u vojáků to vzbudilo veselí. (byl totiž zdatnej karbaník)

Ve stejné knize kyrysník vzpomínal, jak díky dýmu a snížené viditelnosti proti jeho jednotce vyjela lehká jíza. Vzhledem k tomu, že v těch dobách neměla lehká jízda proti kyrysníkům šanci, začali kyrysníci na rozjeté nepřátele volat "My jsme kyrysníci, dávejte pozor!". Což je zajímavá ukázka jisté cti na bojišti, varování nepřítele. Bohužel pro lehkou jízdu ta do kyrysníků najela a byla rozdrcena. (Kyrysník nosil kyrys, což byl kovový krunýř, lehký jezdec neměl moc šanci kyrysníka zasáhnout.).

Výborný dokument o guvernérovi NBS Imrichovi Karvašovi práve začína na STV - Financoval som Slovenské národné povstanie. 
Mimochodom : "Začnite s vysťahovaním!"

https://www.youtube.com/watch?v=3zIubJahMfk

Je to toto?

Válka ve Vietnamu (1964 - 1975)

Zajímavostí je, že nejlepší vojáci byli Australani. Byli na buš zvyklí, do džungle si brali místo dvou lahví na vodu pět..
Byli dokonce lepší než domáci (Vietnamci), těm se smáli, že choděj po stezkách. Jinak počítali mrtvé nepřátele (narozdíl od Američanů se započítal jen ten, na kterýho šlo tzv. šlápnout).

Ameičané byli oproti nim hluční, zanechávali při pochodu odpadky, kouřili.

zdroj - Vietnamský válečný deník

Nebo něco zde:

https://www.prochlapy.cz/clanky/valka-vietnam-specialni-jednotky-amerika-australie-vietkong/

Asi zajímavé čtení, ale nemůžu číst všechno. Zatím mi stačí Ďábelská garda a Onoda.
Proč Australani lezli do Vietnamu?

V rámci boje proti komunismu. I Jihokorejci tam bojovali.

Onoda- to jsem si chtěl vždy přečíst.

O gardě jsme se bavili kdysi na sběrateli. Mám jen první díl, zbytek už je prej vycucanej z prstu. Vlastně jsme řešili i tady, kde se odehrála ta akce na začátku v Čechách.

Jedna aktuální zajímavost, glosa.

Phillips Payson O'Brien je americký historik a profesor strategických studií na University of St Andrews ve Skotsku. Dříve byl na University of Glasgow, kde vedl Skotské centrum pro válečná studia.

https://threadreaderapp.com/thread/1695790194916463045.html

Nyní, když Kreml potvrdil Prigožinovu smrt, můžeme kategoricky říci, že rozhodnutí Ukrajinců bojovat za Bachmut (které nakonec zničilo Wagnera) bylo správnou volbou. Z mnoha důvodů.
1) ztráty, které Wagner utrpěl, vedly k rostoucímu rozkolu Prigozhina s ruskou armádou. Čím déle kampaň trvala, tím více se rozzlobil, a to vedlo přímo k pokusu o vzpouru. Žádný Bakhmut, žádná vzpoura. Vzpoura nejen ochromila Wagnera; je to oslabený Putin.
2) Wagner bojoval u Bakhmutu poměrně dobře as trochou skutečné agrese. Pokud by Ukrajinci opustili Bakhmut, zachovalo by to velké množství Wagnerových sil, umožnilo by jim naverbovat další, z nichž všichni by nyní bojovali proti Ukrajincům. Rusko by mělo skutečné rezervy.
3) Kdyby se Ukrajina stáhla z Bakhmutu, neurychlila by protiofenzívu, protože Ukrajinci zjevně potřebovali na trénink všechen možný čas. Pokud něco; začalo to na začátku června. To znamená, že Rusko by mělo více zdrojů na odpočinek a…
(Pokr.) pomozte kopat do protiofenzívy.
Takže v boji o Bachmut Ukrajinci zlomili Wagnera, pomohli urychlit násilné zhroucení mezi Prigozhinem a Putinem, připravili Rusko o velké rezervní síly a připravili Rusko o více zdrojů, které by se mohlo zakopat. Byla to těžká volba, ale stojí za to.
Je třeba také dodat, že při ochromování Wagnera a pomoci urychlit vzpouru skončil boj o Bakhmuta také tím, že Putin posílil pozice Šojgua a Gerasimova (kteří si vedli špatně) a zbavil se Surovikina, který se zdá být podstatně kompetentnější.
Viděl jsem nějaké komentáře, že Ukrajinci nemohli vědět, že se to stane – samozřejmě že ne. Nemohou znát budoucnost. Rozhodli se to udělat, aby způsobili Rusům maximální ztráty. Právě tyto oběti (zamýšlené) způsobily Wagnerovu krizi.

Jak jsem rozečetl ten životopis Kurta Knispela..

Je neuvěřitelný, jak málo byl oceňovanej. EK1 (Železný kříž 1. třídy) dostal až za zničenejch 50 tanků nepřítele. Něm. kříž ve zlatě až za 100!
Vzhledem k tomu, že byl nejúspěšnější tankista co do počtu zásahů v celý druhý sv. válce, tak je to směšný. Rytířskej kříž nedostal nikdy.

Nebylo tam zdůvodněný proč, zřejmě díky problémům s diciplínou.

Knispel měl na kontě víc jak 160 zničenejch tanků.
Nejslavnější tankista Wittman 139..a Wittman byl dekorován Rytířským křížem s ratolestí a meči. A zná ho téměř každej.

Tak dočteno.

Strašnej smolař, za celou válku ani jedno zranění, štístko. A pak pár dní před koncem války smolnej smrtelnej zásah střepinou.

Zajímavý je, že verze smrti Knispela nikde na internetu není tak jako v knize. Kniha (resp. její doslov od našich badatelů) se opírá o dost důležitý svěděctví z r. 2016, přihlásil se v té době víc jak 90ti letý člen osádky Knispelova Tigeru II. (Narazil náhodně v německejch novinách na článek o exhumaci Knispela a dalších vojáků v obci Vrbovec.)

Knispel měl dle jeho svědectví v boji otevřenej poklop a sledoval situaci, lehký výbuch pro tank nijak nebezpečný, ho zasáhl (resp. střepina) a sesunul se do tanku s hlavou zalitou krví (střepina v hlavě, při exhumaci nalezená v lebce). Následně ho osádka odvezla do špitálu, tank převzal velitel Skoda, a smůla pokračovala. Také on vykoukl z poklopu a ihned dostal od snipera smrtelnou trefu do hlavy.

https://www.armyweb.cz/clanek/kurt-knispel-tankove-eso-pochazel-z-ceskoslovenska
Tady je to třeba jinak. Přitom článek r 2018

Zajímavá fotka, Sovětskej důstojník prohlíží zaraženej projektil v pancíři tanku Tiger.

A pěkná fotka našich legionářů, s trikolorou na čepici.

Legionáři obecně byli drsní chlapíci, každej kdo tvrdí, že Češi (Čechoslováci) jsou zbabělej národ, ať si pročte jejich působení v Rusku. Ti byli schopní útočit i s holejma rukama.

Zrovna včera som čítal veľmi kritický ale zaujímavý článok o Haškovi, kde sa okrem iného píše, že za takýto obrázok o Čechoslovákoch môže práve to, ako je vykreslený Švejk. A keďže bol preložený do viacerých jazykov, stal sa archetypom legionárov.

Kevin J. McNamara:

Bohužel máš pravdu. Přitom Češi a Slováci (statisíce) bojovali i za Rakousko-Uhersko dobře a krváceli ještě víc.

Legionáři pak jiná kategorie, ti byli morálkou i nasazením dost vysoko. Škoda, že na nich víc nestavíme, a ty jejich akce moc v povědomí lidí nejsou...Přitom film/série filmů by byla bomba..Tam nebyla nouze o heroický činy.
Namátkou:

Irkutsk

Dne 26. 5. 1918 přijel ze stanice Inokentijevskaja do Irkutska (který byl sídlem sovětské vlády pro střední Sibiř) vlak části 2. čs. dělostřelecké brigády. V Irkutském sovětu bylo množství rudých internacionalistů. Zejména vliv německých a maďarských internacionalistů podněcoval k nenávisti proti Čechoslovákům. Nádražní budovu tehdy tajně bolševici obsadili s množstvím kulometů, s úmyslem likvidace celé posádky čs. vlaku. Nic netušící Čechoslováci z dělostřelecké brigády přijeli na nádraží a po výzvě od zástupců sovětu ke složení zbraní sdělili, že takřka žádné zbraně nemají, vyjma 16 pušek na nejnutnější obranu vlaku při zastávkách. Děla již byla vydána dříve. Byli tedy vyzváni ke složení zmíněného zbytku pušek. Sotva tak učinili, byla z doposud skrytých stanovišť z oken nádražní budovy na neozbrojené Čechoslováky zahájena prudká kulometná palba. Překvapení Čechoslováci začali po desítkách rychle padat k zemi, zabití a ranění. Tato zákeřnost a pohled na zabité druhy jim dodala v dešti nepřátelských střel odvahu k zoufalému činu. Vrhli se do útoku proti nádražní budově neozbrojeni, takřka s holýma rukama. Sbírali rychle kameny, klacky, kusy železa a s nimi se vrhli na nepřítele, který je doslova kosil soustředěnou palbou svých kulometů. Zoufalým útokem se jim nakonec podařilo neočekávané, dobýt nádražní budovu, pobít kameny, trubkami a klacky střílející nepřátele. Brzy se zmocnili nepřátelských kulometů a zbraní a následně obsadili celé nádraží. Irkutský sovět se nemohl vzpamatovat z šíleného obratu situace. Místo pobitých bezbranných Čechoslováků a kořisti z vlaku zde měl najednou Čechoslováky ozbrojené a rozlícené z tohoto zrádného přepadení (do té doby totiž stále sověty vystupovaly v tonu přátelském či alespoň neutrálním, dávaly sliby, zaručovaly si písemnými smlouvami o propouštění čs. vlaků). V boji na nádraží padlo 15 čs. legionářů, dalších 33 jich bylo zraněno těžce a 30 lehce. Ztráty bolševiků neznámy.
Českoslovenští dělostřelci o události ihned poslali zprávu jednomu vlaku 7. střeleckého pluku (vlaku velel štábní kapitán Hoblík, mimo tří pěších rot pluku měl ve svém vlaku i kulometné čety a další materiál – např. několik letadel aviatického oddílu), který se nacházel asi 13 km západně od Irkutska na stanici Battarejnaja. Jednotky štábního kapitána Hoblíka se po zprávě o přepadení dělostřelců v Irkutsku okamžitě zmocnily Battarejné, kde ukořistily množství dalších zbraní a ihned zahájily rozhořčený postup na Irkutsk. Cestou obsadily stanici Innokentijevskou a druhý den, 27. 5., byly již před Irkutskem, na nějž připravovaly rozhodný útok. Většina obyvatelstva Irkutska, které si již užilo za těch pár měsíců sovětské vlády dost, když se dozvěděla o událostech na nádraží, sympatizovala nadšeně s Čechoslováky, které vítala a cítila s nimi pro jejich oběti.
Avšak před zahájením útoku k dobytí města najednou kolem 7:00 h. se dostavila delegace vystrašené irkutské vlády centrální Sibiře ke sjednání příměří. Doprovázeli ji americký a francouzský konsul z irkutských spojeneckých zastupitelských úřadů. Tito spojenečtí představitelé nebyli informováni o událostech posledních dnů a činech sovětské vlády proti Čechoslovákům, proto na ně nyní naléhali, aby od útoku upustili a přijali písemný smluvní závazek irkutské sovětské vlády centrální Sibiře, sepsaný a podepsaný za svědectví spojeneckých zástupců, že po složení zbraní budou československé vlaky z Irkutska bez překážek posílány do Vladivostoku. Čechoslováci i pod dojmem sympatií irkutského obyvatelstva na město útok neprovedli a přistoupili na smluvní ujednání závazku irkutské sovětské vlády, že nebude klást překážek československým vlakům k cestě do Vladivostoku. Na základě této smlouvy tedy v důvěře ve svědectví spojeneckých zástupců USA a Francie za horlivě opakovaných záruk bolševiků tedy nakonec oba československé vlaky (dělostřelecké brigády i 7. stř. pluku) složily a odevzdaly své zbraně a kolem 22:00 h. odjely na východ.
Sovětská vláda centrální Sibiře si oddechla, že se zbavila hrozivého nebezpečí, avšak dodržet smlouvu samozřejmě nehodlala.

btw spisovatel Hašek byl pěknej hajzl, bojoval na straně bolševiků proti našim legionářům.

Hašek byl skvělej spisovatel...nikdy jsem se tak netlemil jako u Švejka,nikdo jinej to nedovedl......jo jasně bojoval proti legionářům....všíchni mí předci padli za císaře pána...kdo je lepší????....Novodobí šašci,bijete toho kdo si to nejmín zaslouží

https://cnn.iprima.cz/soudruh-svejk-spisovatel-hasek-se-v-rusku-pridal-k-bolsevikum-podilel-se-na-rudem-teroru-345566

Zajímavej článek. Dost rozporuplná osobnost.

....dnešním sondám do minulosti nevěřim,umíš si představit Haška jako člověka kterej páchá nějaký zvěrstva?????Všechno se snažíte obrátit....jenom ta jeho strana.......mírného pokroku v mezích zákona svědčí o tom ,že to byl komik ,měl ze všeho prdel,dokonce i ze svýho nasazení na Východní frontě

To není dnešní sonda, si přečti jak ho vnímali tehdy, jako zrádce. Je tam zmínka, že dostal od legionářů do huby. Tak na tom něco možná bylo.

....tenkrát v očích legionářů byli všichni zrádci...i ti co bojovali za Františka z předsvědčení